IV. přednáška

O původu jména Xnoubis

Anúp → Anubis → Xnubis → Xnoubis → Chnoumis → Chnuphis.
V případě jména „Anubis“ je zvuk /U/ generován z původního /A/ (dlouhé /á/), jež se změnilo zásluhou nosovky /n/ nacházející se v jeho těsné blízkosti; /n/ a /m/ způsobily změnu z /A/ na /O/ a konečně na /U/. Výsledné {w} v {jnpw} je buď částečným ukončením nebo představuje vokální /u/ zakončení podstatného jména mužského rodu. Podívejme se rovněž na příklady slov (Ch)Khnum a Amun (Amon). Jde o jména, u nichž jsou tyto změny jasně zdokumentovány.
Klínové písmo, řečtina a koptština u těchto příkladů nám ukazuje jasný vývoj od /A/ na /O/ a dále na /U/ (*xanAmu (střední egyptština) > *xenOm (průkazně řecké) > *xnUbis (koptské) (ona koncovka {-is} je helénistická a koptština ukazuje tendenci k proměně /m/ a /b/), a *'amAnu (amarnské období klínového písma) > *'amOn (klasická řečtina) > *amUn (koptština).

Chnoubis je hybridní postava s hlavou lva a tělem hada, obvykle se sedmi paprsky kolem hlavy (7 vokál), a někdy s dvanácti znameními zodiaku.

Genealogie symbolu »uraeus«

Zor-Aster → Zoroaster

Mytické dějiny lilie (pokr.)

Studujme původní a velmi podrobnou genealogii, neboli rodovou linii, proslulého erbu Francie: lilií, Fleurs-de-Lis [Fleur-de-lis. Obecná přirozená heraldická figura tvořená nahoře třemi delšími a dole třemi kratšími listy, a navíc se v heraldice rozlišuje přepásaná a nepřepásaná lilie. Lilie je také brisurou šestého syna. Brisura, zpravidla drobná figura, jež vsunuta do štítu odlišuje mladší větev rodu, levobočka apod.; bývá to např. turnajový límec, příčný pás apod., ale i změna v tinkturách. Příčné pásy někdy nebývají provedeny celé, zbude z nich jen střední třetina; pak se taková brisura stává figurou volnou.], Luciferae, lisses (lilií), luces (štik nebo lilií), Lucies (Lucie), včel (bees), skarabeů, scara-bees, nebo císařských „včel“ Karla Velikého, Napoleona I. a Napoleona III.

Obecná heraldická figura je přepásaná lilie. Ta je jedním z atributů narození Panny Marie. Přepásaná lilie je symbolem čistoty a čistého ušlechtilého smýšlení. Je symbolem nejčastěji spojovaným právě s Pannou Marií. Tato přirozená heraldická figura je tvořena třemi nahoře delšími a třemi dole kratšími listy. Střední lístek symbolizuje víru, postranní dva pak moudrost a rytířství. Tuto figuru někdy doprovází dvě hvězdy. Hvězda symbolizuje štěstí, zdraví, nový život.

Co znamená přepásat? „Buďtež vaše bedra přepásána a svíce hořící“ (Lk 12,35).

„Luce“ [Mužský protějšek je Lucián (Luciáš) nebo Lucius. Doslova: „světlý, zářící“. Srovnej s ním latinské lux, „světlo“, a příbuzné staré české slovo „louč“, ruské luč, dále řecké leukós, „bílý“; rovněž i „luna“ se odvozuje ze slova louksna a kryje se s praperským raochšna, „zářící,“ srovnej význam jména Roxana. V tomto smyslu lze chápat i českou pranostiku: „Lucie noci upije“ (13. prosince).] je staromódní pojmenování štiky [„Štika“ (Esox lucius) a „mladá štika“. Německý výraz pro štiku, Hecht, souzní se jménem řecké bohyně Hekaté. Když v Řecku za starých dob přišel poutník k trojitému rozcestí, zvolal třikrát: „Hekaté!“ Srovnej dále souvislost tří lilií k indické Trimurti.], vedle jiných slov jako „pike“ nebo „jack“, která je proslulá přebohatým plozením určitého hmyzu, což mnozí rybáři velmi dobře vědí. Ten dal kdysi tvar (jakkoliv neuvěřitelné se to může jevit) jakémusi předmětu uctívání, v zájmu nevýslovně vznešených věcí, které symbolizoval. Třebaže byl tento předmět sám o sobě tak nicotný a všemu ostatnímu tak vzdálený, zahrnoval v sobě počátek všech světských záležitostí.
Včely Karla Velikého a včely francouzského císařství jsou „skarabeové“ nebo figury stejného rodu jako bourbonské „lilie“. Odvozují se od jediného společného předka. Pak tedy heraldickou barvou, kterou jsou vždy blasonovány [Blasonování je slovní popisování znaku podle heraldických pravidel a odborným názvoslovím. Začíná vždy štítem, jeho tinkturou, způsobem heroldského dělení štítu, hlavními erbovními figurami atd.], je azurová neboli modrá, což jest barva moře, které je slané [sůl]. Anagramem to lze vyjádřit pomocí písmene „C“. Sledujeme-li tuto narážku, můžeme říci, že „Ventre-saint-gris!“ [Volný překlad může znít: „Při temném a svatém životě!“. Slovo „život“ je třeba chápat v biblickém smyslu. Gris-gris je amulet. Gris je ale také „sůl“, což nás opět přivádí k „moři“ (mare, Maria). Mar je sumersky „děloha“.] je velmi staré francouzské a barbarské zvolání nebo přísaha. Doslova (přičemž v okultním smyslu to zůstává stále temné) to znamená „svaté modré (nebo šedé) lůno“, což jest absurdní. Souvztažnost a význam toho přenecháme s důvěrou k vypátrání oněm čtenářům, kteří si to v soukromí obratně domyslí. Platí to rovněž i o oněch našich zjevně oklikami vedenými dedukcemi, jež mají ještě přijít.
Modrá je barvou „Panny Marie“. Maria, Mary, mare, mar, mara, znamená „hořkost“ nebo „slanost“ moře. Modrá je v celé teogonii výrazem helénského, isidského, iónského, jónického (jóni - z indičtiny), vodního, ženského a lunárního principu. Vyskytuje se ve všech mytologiích.

Heraldický pojem pro stříbro je argent. Z latinského argentum, přičemž indoevropský základ *arg- znamená „být bílý nebo jasný“. Argonauti byli tedy „hledači světla“ (rozuměj: „zlatého rouna“).

Skarabeus, Lucifer („Světlonoš“), luce (štika), „Fleur-de-Lis“, Lily (lilie), Lucie, Lucy, Lux, Lu(+)x.

Májka není nic jiného než phallos. Stuhy, které visí z věnce neboli discus, jímž májka při vrcholu prochází, mají být provedeny v sedmi spektrálních barvách, v barvách duhy. Listnatý strom je ikonograficky symbolem bytí lidského rodu.
V knize Templáři od Nicolaie je zpráva o gnostické kameji, nebo talismanu, na níž je „kynocefalus“ s lunou nad hlavou při aktu vzývání, sceptrum [Žezlo, ale ve smyslu pyje. Insignie panovnické moci, která se vyvinula z obřadní hůlky (baton), může být zakončeno koulí, křížem, lilií nebo lidskou rukou.] má vztyčené, před sloupem s vyrytými nápisy, jenž nese triangl. Tento architektonický prvek je ve skutečnosti obeliskem. Všechny egyptské obelisky ve skutečnosti představovaly falus. Triangl symbolizuje jeden ze sloupů Hermových (Herkulových). Kynocefalický pavián mu byl zasvěcen. Pokud jde o „zednářské insignie“, jak říká Herz, Hérakléovy sloupy byly judaizovány v Šalamounových sloupech „Jakin a Boaz“.

Sv. Kryštof Kynocefalus

Genealogie symbolu »Konstantinovo labarum«

 

 

Monogram Spasitele