Programové
prohlášení
HORUS - v nadpisu by mohlo stát i "časopis" namísto "světovějšího" názvu "Revue". Vydáván od června 1990 našeho letopočtu - era vulgari (od Krista - Osirise - Umírajícího Boha), neboť bychom mohli psát i rok 86 Nového Aeonu podle data napsání Knihy Zákona - Liber AL vel Legis sub figura CCXX, tedy v roce 1904, kdy byl tento proklamován. Proto: časopis popisuje čas. HORUS je Dítě, rodící se Bůh, synovství Člověka, Nový Aeon.
Žijící lidství, které pojme a duchovně vyhodnotí své dějiny, Slovo (Logos), které vykoná to, co říká (co znamená). Naplněné slovo. Slovo - čin. Slovo od Sefer Jeciry a Herma Trismegista, přes Lao-c', Upanišady, Bibli, Korán, Augustina, Mistra Eckharta, Paracelsa, Roberta Fludda, až po Elifase Léviho, Aleistera Crowleyho - to Slovo je jediné, protože znamená totéž a takto se uskutečňuje a tvoří dějiny. Dějiny Slova, které se dějinami vtěluje. Přítomný, a tím jediný, právě používaný, tedy
"skutečný" okamžik, je naplněn jen tímto přechodem (transcensus) z
minulého do nového: co už vždy bylo, Angažovat se pro přechod - připojit se k pravdě; tvořit "vlnoplochu" šíření se Živoucího Ducha. Nový Aeon - věk Hóra - věk Syna Člověka - věk Ducha Svatého.
Vnitřním programem je integrovat celou osobnost každého usilujícího.
Nepoměřovat se "veřejným" metrem. Každý má svou měrnou
jednotku. Časopis, časpopis - vývěsní štít. Setkáváme se, kontaktujeme. Časopis, časpopis - platforma našich úvah, zvědění a vzájemného poznání. Časopis HORUS uveřejňuje prvořadé dokumenty Nového Aeonu jako předbíhající publikace nejdůležitějších návodů a pokynů nové duchovní práce obrozujícího se lidstva. Jeho prostřednictvím se konfrontujeme mezi sebou a se světem, který musíme prorůstat. Prastaré moudrosti, filosofie, mystika, magie, psychologie, esoterika,
přírodověda, náboženství, umění, politika - to jsou facety jediného briliantu,
Naše devisa je syntéza. Všeho, co je lidské. Vrcholící v jednotě nového lidstva - v jediném údělu Božím.
Amor Fati Fatum Solitudo Solitudo Beatitudo Amor Solitudinis Reclusio Mundi Externi MAGIA
Amor Fati Neodolatelné přimknutí se k vlastnímu údělu; vědomí nevyhnutelnosti a vyústění všeho jiného (pokusů o podobnost se světem) - do údělu; svolení do údělu; pochopení nejpříjemnějšího stavu bytí v údělu; tužba po údělu, láska k údělu. (Láska je touha, setrvání, svolení, nevyhnutelnost, přirozenost, přisvědčení, přivtělení k předmětu údělu; jako kyslík a vodík v molekule vody; vzájemná potřebnost, naplněnost, úleva, samozřejmost.)
Fatum Solitudo Ojedinělost údělu; jedinečnost, neopakovatelnost, osamocenost právě tohoto (mého) údělu. Nikdo, nic mi ho neusnadní, protože je jen můj, pro mě. Nemohu se o něm radit, nikdo jej nepochopí; není společného měřítka pro něj. Není nic obdobného. Můj úděl je sám. Ve svém údělu jsem sám. I kdyby někdo jiný měl zevně měřeno týž úděl, je to něco jiného.
Solitudo Beatitudo Blaženost je v ceně. Cena v raritě - ojedinělosti. Vše má cenu. Jen ve vzácnosti - ojedinělosti. Tu cenu nikdo neocení. Je sama v sobě. Může cenit jen sebe samu. Nikdo netleská, nechválí. Není pro druhého. Co z toho je pro druhého (jako amor-láska), je to navíc; ta interpersonalita, co žádný z obou nevnímá. Proto hornímu nevadí to dolní a dolnímu to horní. (Hierarchie.)
Amor Solitudinis Schopnost nalezení Všeho v Sobě, úplná integrace Sebe sama; přiznání a přibrání všeho svého do sebe, vyloučení vnějšku, odloučení od vnějšího světa:
Reclusio Mundi Externi MAGIA Tato výlučnost před sebou samým. V sobě samém (!) je onen magnet, který jako zázrak se pětinásobně opakuje a aktualizuje v bytosti - padlé, odrodilé, tělesné: Pentagram - Člověk.
|
|||||||||||