Byl jest jeden člověk jménem Kdožkolivěk

Everyman

Everyman není hrou o umírání, jak by se mohlo zprvu zdát. Smrtí se zde rozumí opuštění od světského způsobu života. Kterýkoli člověk umírá pro tento zhýralý svět, aby nalezl začátek života jiného. Pouť Kohokoliv vyústí v mystickou duševní očistu.

Christopher Marlowe byl jasně ovlivněn touto středověku moralitou, což se promítlo v jeho hře Dr. Faustus, která obsahuje přehlídku personifikovaných hříchů a dialog mezi Faustovými dobrými a zlými anděly. Mravní ponaučení Marloweovy hry – marnost a nicotnost světských statků a jmění, a dodržování obyčejů hodných poctivého křesťana (observance) – mají mnoho společného právě s takovými středověkými alegorickými moralitami, jako to vidíme u Everymana.

 

Píseň Byltě jeden člověk, zpívaná Jaroslavem Hutkou, popisuje poslední den „kteréhokoliv člověka“ před smrtí.

Byl tě jeden člověk Bylo mu jakkolvěk Šel od role k roli Hledět na obilí Obilíčko moje Co jsi tak moc pěkné Je pěkně zelené Od vrchu do země Kterak já tě sežnu Do stodoly svezu Potkala ho smrti Na velkej silnici Co děláš můj choti Mám s tebou mluviti Jdu od role k roli Hledět na obilí Zanechej obilí Stroj se v roucho bílý Mám s tebou mluviti Máš ty se mnou jíti Smrti, milá smrti Zanechej mě ještě Mám já drobné děti Chci je vychovati Tvojím drobným dítkám Zlého se nestane Tvojí mladej ženě Tatík se dostane Střelila ho smrti Střelou přeukrutnou A píchla ho v srdce Převelice těžce Už ten divný rozum Už mi sloužit nechce.

 


Literatura:

Mistr Eckhart: Kázání 44, viz http://www.okultura.cz/WordPress/kazani-44/.
Thomas Hawkins: The origin of the English drama. Printed at the Clarendon-Press, for S. Leacroft, London 1773. PDF.