Oswald Spengler: Zánik Západu. Obrysy morfologie světových dějin
772 stran, Academia, Praha 2010, vydání první, vázané, cena 665 Kč
ISBN 978-80-200-1886-1
Ve druhém svazku včlení Spengler do pojednání o původu a krajině svůj rozbor kosmického a mikrokosmu, aby pak přešel k městům a národům, a odbočkou přes problémy arabské kultury (tolik osudné pro západní kulturu a civilizaci!) – pseudomorfózy a magickou duši – se vrací k prostorovému historickému útvaru státu, odkud plynule přechází ke světu forem hospodářského života: penězům a stroji.
Demokracie je funkcí rovnice duch a peníze. Z toho nutně povstává sebezničení demokracie penězi. Tradicí venkova je myšlení ve statcích: gruntem rolníka je statek jako sídlo jeho hospodaření.
Město naproti tomu představuje myšlení v penězích. Pomyslíme-li znovu na „ducha v láhvi“, jasně vyvstane, že v tomto případě jde o nadmíru volatilní jev. Světové hospodářství uskutečňuje mobilizaci statků penězi.
Faustův vynález, peníze, se přenáší do myšlení a vynalézá účetní hodnotu.
Vedle toho už podvojné účetnictví představuje naprostou démonizaci tohoto předmětu a církevní otcové, kritizující už ve své době rané projevy úžery, by nad ním spráskli ruce.
Spengler tak může říci: „Podvojné účetnictví je čistou analýzou světového prostoru, vztaženou na systém koordinát, jehož počátečním bodem je »firma«.“
Myšlení v penězích plodí peníze: to je tajemství světového hospodářství.
V penězích vyhasíná myšlení.
Meč vítězí nad penězi, panská vůle si opět podrobuje vůli ke kořisti.
Moc lze sesadit jen jinou mocí, ne principem, a vůči penězům neexistuje žádná jiná. Peníze přemůže a zruší jen krev.
Tato závěrečná věta je apokalyptickým proroctvím o budoucnosti světa řízeného penězi.
*